Jak na vlnatku v zimě
Alespoň kalendářově máme zimu a opět se nám tu množí dotazy na téma, co to je to bílé na rostlinách a co s tím. Jaroslava Andrlová dala na FB před rokem výborný návod, jak tohoto škůdce likvidovat v malé sbírce, stačí kliknout na #likvidacevlnatky. Ale... Už v reakcích pod článkem je celá řada "rad", kterým by bylo dobré se vyhnout, protože se jedná o nesmysly vyplývající z neznalosti fungování chemie a neznalosti fyziologie rostlin, a zároveň tam podle mě něco chybí. Pokusím se stručně, ale kdo mě zná, tuší, že to asi nedopadne.Takže:
Na rostlinách "nahoře" žije takzvaná vlnatka (u nás nejčastěji škodí červci rodů Pseudococcus a Planococcus, například červec citroníkový - Planococcus citria červec paprsčitý - Pseudococcus adonidum). Označení "vlnatka" není úplně správné, pravou vlnatkou je mšice krvavá a ne červec, ale mezi sukulentáři je to označení zažité, používám ho taky. Není pravda, že když je vlnatka nahoře, je nutné vyjmout kaktus ze substrátu, protože bude i na kořenech. Nebude. Na kořenech nežije. Přesto má ta rada opodstatnění, může tam být jiný červec rodu Rhizoecus - kořenovka. Paradoxně tedy může nastat situace, že budete mít kaktusy promořené kořenovkou, ale protože na rostlinách bílé chomáčky neobjevíte, budete žít v klidu. Dokonce si dovolím tvrdit, že v některých oblastech s přirozeným výskytem kořenovky v půdách (to je asi 80 % území republiky) je tato situace mnohem běžnější než napadení vlnatkou.
Zimujete-li kaktusy správným způsobem, tedy v chladu, objev pár jedinců vlnatky není důvod k panice a drastickým opatřením (na rozdíl od zjištění svilušky). V těchto podmínkách se červci rozmnožují velice pomalu. Bohatě stačí zhruba jednou za dva tři týdny rostliny prohlédnout a případné breberky rozmáčknout. Ošetření lihem je možné, vysuší případná vajíčka, ale pozor na jednu věc. Už jsem viděl i rostliny lihem popálené. Hlavní ošetření ale můžeme klidně nechat na jaro.
Rovněž je možné ošetřit chemicky, ale pozor,vždy kontaktním přípravkem, např. známým Karate Zeon. Rozhodně ne Mospilan, Careo a podobnými systémovými přípravky. Logicky - rostliny spí a vstřebávání plus rozvod účinné látky po rostlině nefunguje. Hlavním problémem při použití systémových přípravků je však to, že škůdce se dostane do styku s účinnou látkou, ale ne dostatečným množstvím na jeho usmrcení. Tímto způsobem může dojít k postupnému vypěstování škůdce vůči acetamipridu značně odolnému.
Vyjmutí rostliny ze substrátu, očištění a ošetření kořenů je samozřejmě možné, ale určitě nedoporučuju opětné zasazení do nového substrátu! Jedině do dokonale sterilizovaného. O Vánocích mi přišel do mailu zoufalý dotaz, že pěstitel zjistil v listopadu vlnatku, podle návodu vyjmul, ošetřil a po týdnu zasadil a teď mu kytky odcházejí. Podle přiložených fotek fuzáriová hniloba. Opět logicky. Ošetřením nutně kořeny musíte poškodit, bez toho to nejde. Veškeré životní procesy rostlin jsou v zimě značně utlumené, i ty hojivé. Co se vám v létě zahojí za týden, trvá v zimě klidně měsíc. Navíc přirozeně vyšší relativní vlhkost vzduchu, nízká teplota některým fuzárkám vyloženě vyhovující... Takže nikoliv. Na týden raději do tepla a pak nechat nezasazené do jara. Zatím snad stačí.
Koho by tato problematika zajímala více, zde se dočtete další věci:https://www.jancap.cz/blog/vlnatka-a-mospilan-31.html,https://www.jancap.cz/.../kdy-a-cim-strikat-aby-to...,http://www.incact.cz/.../363-skudci-choroby-ochrana-a...a časopis Kaktusy 2022/4.