Jak na houbové choroby kaktusů

Zima 2025–26 dala spoustě kaktusářů zabrat. Už od začátku února mi začaly chodit maily a soukromé zprávy ve stylu „hnije mi to ve velkém, co mám dělat“. A já odpovídal, teď už nic. Byla to opravdová kalamita. Už tehdy mě napadlo, že by asi nebylo od věci sepsat pár pravidel, jejichž dodržením se dá vbudoucnu podobným průšvihům předejít.

Zvýšení výskytu houbových chorob na kaktusech je otázkou několika posledních let. Ani já jsem zhruba do roku 2015 fungicidy ve sbírce nepotřeboval a nepoužíval. Pak ale nastal zlom. Nejdříve se mi začínaly objevovat skvrny na epidermis hlavně lobívií zokruhu ferox. Později mi začaly vlétě hnít rebucie a nakonec vzimě hnít kaktusy i přes jejich umístění na kvalitní zimoviště. Od té doby mají u mě místo vedle insekticidů i fungicidy a minimálně dvakrát ročně je aplikuji. Je to daň za klimatické změny a zlepšení životního prostředí, když nám přestal znebe padat fungicid vpodobě síry vkyselých deštích. Navíc bydlím na okraji vesnice, obklopený poli, mezi kterými jsou cesty lemované ovocnými stromy. Infekční tlak tedy obrovský. Jak tedy shoubami bojovat?

Hlavní zásada – preventivně, včas!!!

Když už jsou viditelné příznaky onemocnění, bývá na chemii pozdě. Obvykle už jsou napadené i cévní svazky a pro záchranu kaktusu je jediný možný způsob – řezat až do zdravé tkáně. Pouze zcela výjimečně dokáže aplikace fungicidu úplně zastavit hnilobu. Teď vás možná napadne: No jo, ale když preventivně, jak poznám, kdy stříkat a čím? Což je přesně to, na co se chci zaměřit. Naštěstí těch rizikových období není vprůběhu roku mnoho.

1) Začátek vegetace:

Po zimě obvykle nehrozí nová „čerstvá“ nákaza. Vše, co se na kaktusech objeví, jsou následky napadení houbou v zimě, ale častěji již na podzim. Ošetření fungicidy proto nic neřeší. Nejčastěji při stěhování kaktusů objevíme nějakou tu fuzariózu, moniliózu, případně poškození epidermis staganosporou. Žádná ztěchto chorob se na letním stanovišti zkaktusu na kaktus nepřenáší.

2) Bouřkové období:

Obvykle nastává v červnu, někdy již koncem května. Projevuje se vysokými teplotami, vysokou vzdušnou vlhkostí (pocit dusna), časté bouřky a přeháňky. Tehdy se začínají výrazně šířit dvě choroby – helminthosporióza (Bipolaris, Drechslera) a Cladosporium. Ta první způsobuje velice rychlou mokrou hnilobu a ohrožuje zejména kaktusy rodů Rebutia, Pediocactus a Sclerocactus, u kterých je schopná během krátké doby zlikvidovat značné množství rostlin. Cladosporium je onemocnění epidermis a nejčastěji se sním setkáváme na Lobivia ferox. Setkat se sní ale můžeme na kterémkoliv druhu.

Ochrana: Nejpozději se začátkem tohoto období aplikace fungicidů. Účinné fungicidy – na bázi azolu a strobilurinu (Askon, Score + Ortiva, Belanty + Ortiva, Magnicur Fungimat + Magnicur Core). Aplikace postřikem, zálivka nefunguje.

3) Začátek zrání ovoce (třešně):

Největším rizikem jsou hnijící třešně – monilióza. Obvykle nastupuje na konci června a v první polovině července.

Ochrana: Pokud byla provedena ochrana proti helmintosporióze, není třeba nová aplikace. Použité přípravky chrání dostatečně i proti monilióze. V opačném případě aplikovat Switch, Signum.

4) Období sklizně obilovin (prázdniny):

Většinou to bývá období klidné. Rostliny jsou chráněny předchozím ošetřením. Určitým rizikem může být napadení „vzdušnými“ fuzárii z napadeného obilí a plísní bramborovou. Většinou se jedná o jednotlivé rostliny.

Ochrana: Nebývá nutná, nevyplatí se.

5) Období dozrávání jablek a švestek (září):

Opakuje se stejné riziko jako v období dozrávání třešní - monilióza. V této době napadá nejčastěji kaktusy s odkvetlými květy (zejména echinocereusy) a mimořádně náchylná jsou gymnokalycia z okruhu G. spegazzinii.

Ochrana: Napadení nebývá plošné, stačí včas (ideálně na přelomu srpen – září) ošetřit rizikové rostliny přípravky Switch, Signum.

6) Prevence před zimou

Podle mě stěžejní ošetření ve většině sbírek, zejména těch, které pěstitel stěhuje na jiné zimoviště. Na něm je třeba hlídat nejen teplotu, ale i relativní vzdušnou vlhkost. Riziko rozvoje chorob se zvyšuje se zvyšující se vlhkostí, je třeba ji udržovat pod 60, ideálně pod 50 %. Rizikové choroby: monilióza, fuzárium, Staganospora, v případě nevhodného umístění se zeleninou, bramborami nebo některými květinami (muškáty) i plíseň bramborová a plíseň šedá (botrytida).

Ochrana: Aplikace univerzálního fungicidu Revus Top. Nefunguje sice stoprocentně, ale obsáhne celé spektrum vyskytujících se chorob. Další možností je ošetření již zmíněnou kombinací azol + strobilurin a následným přestříknutím Switchem.

Pro úspěch je nesmírně důležité načasování aplikace. Je nutné PŘED největším infekčním tlakem zejména moniliózy z hnijícího popadaného ovoce a fuzariózy z polí s nesklizenou kukuřicí a slunečnicí. Nejideálnější je termín těsně po poslední zálivce v sezóně, v každém případě to musí být v době, kdy jsou kaktusy ještě ve vegetaci (systémové působení). Ošetření krátce před stěhováním, když jsou kaktusy již ve vegetačním klidu, bývá neúčinné, což se často ukázalo vposlední zimě!

Jak vidíte, není to žádná velká věda. Zjednodušeně se dá napsat, že pokud chcete mít klidnou hlavu a duši, stačí udělat dvě aplikace. První buď před bouřkovým obdobím (hlavně majitelé rebucií sclero- a pediokaktusů) nebo vdobě zrání třešní a pak zhruba vpolovině září jako prevenci před zimováním. Aplikujte raději postřikem. Zálivka fungicidy, které nejsou pro zálivku určené (a to žádný zvýše jmenovaných není), může být nebezpečná. Zejména ty, co obsahují azoly (metconazole, tebuconazole, difenoconazole atd.), mohou způsobit deformity kořenů a na delší dobu je vyřadit zčinnosti! A ještě jedna důležitá poznámka. Fungicidy se neředí podle koncentrace, ale vjednotkách na ošetřenou plochu. Když to přeženu, není rozhodující, jestli mililitr přípravku rozmícháte vlitru nebo vdeseti litrech, ale to, jestli ten mililitr přijde na správnou plochu. Vždy jsem proto doporučoval následující postup: Zjistěte si přibližně plochu své sbírky, naplňte postřikovač vodou a postříkejte onu plochu tak, aby rostliny byly smočené, ale voda znich nestékala ve větší míře na substrát. Tím zjistíte, kolik vody potřebujete na ošetření sbírky a vtomto množství vody rozmíchejte určenou dávku přípravku. Např.: Revus Top se užívá vdávce 0,6 l na 1 ha (tedy 10000 m2 a tady pozor – v některých příbalových letácích a na stránkách některých prodejců se objevuje 100 m2! Špatně!). To znamená, že na 1 m2 sbírky je potřeba aplikovat 0,06 ml přípravku, na 10 m2 0,6 ml atd. A je jedno, jestli těch 10 m2 postříkáte půllitrem nebo 8 litry. Samozřejmě když to trochu přeženete a na těch 10 m2 dáte 1 ml, nic se neděje. Ale přehodit si desetinnou čárku a předávkovat 10x může být problém.

Tak asi tak. Přeji vám, aby se vám houby vyhýbaly a když už se nějaká objeví, aby nezpůsobila žádné bolestné ztráty.